Mapa stránek  Tisk  Vyhledávání:
Kontakty

Historie

Zápis z kronikyArcheologické nálezy v obciOsvobození obceZajímavost obce

Upravený zápis z původní kroniky - celkový přehled dějin obce:

Jméno pochází z osobního Dobrošek - původní název osady byl Dobroškovice. Obec se nachází 8 km severovýchodně od Bučovic, 292 m.n.m. Pošta byla dříve v Brankovicích, v dnešní době je v Nesovicích. Půdorys tvoří protáhlá náves ovlivněná potokem, z jihovýchodu otevřená do údolí říčky Litavy, s kostelem při severozápadním konci obce obklopeným skupinou domů.

Jiný shluk stavení je na jihovýchodě osady. Rozlehlou, chalupami zastavěnou náves obestupují nově upravená, podélně řazená přízemní stavení s půdním polopatrem. Obdobná zástavba pokračuje do svahů, kde je soustředěna při cestě směřující do polí a při komunikaci vedoucí z návsi do údolí.

V roce 1930 zde žilo 549 osob, z nich české národnosti 544, výhradně římskokatolického vyznání. V roce 1960 426, mužů 196, žen 230. Rozsah katastru byl 5,02 km2. Roku 1348 tu údajně vystavěl Mikuláš ze Zástřizl kostel a 1358 se jmenují majetníky osady bratři Vlček a Ješek z Dobročkovic, 1376 Jan a jeho synové Vlček a Vavřinec z Dobročkovic. Bezpečně doložená zmínka je však až z roku 1355, kdy Dobročkovice patří místním vladykům Luckovi a Janovi z Dobročkovic.

Ještě téhož roku seděl však na Dobročkovicích Vilém z Kobeřic, 1406 Jindřich ze Zástřizl, 1460-66 Mikuláš ze Zástřizl. Bratři Oneš a Hynek ze Zástřizl vložili roku 1493 Dobročkovice s dvorem a s podacím Jarošovi ze Zástřizl na Morkovicích a také roku 1502 Aleš ze Zástřizl vložil svůj díl vsi témuž.

Jiřík ze Zástřizl intabuloval r.1516 Dobročkovice s podacím Janu Kobíkovi z Opatova, jenž tu seděl ještě roku 1538. V roce 1545 byl pánem osady Hynek Pacák z Pačlavic a na Šardičkách.

perokresba erbu rodu Pacáků(Paczaků), erb je vyobrazen na náhrobním kameni hrobky rodu Pacáků v místním kostele

Dcera Jana Kobíka Alžběta intabulovala roku 1548 ves Jeronýmu Bařickému z Bařic, po jehož smrti byl statek Dobročkovice s tvrzí a Knihnicemi vložen roku 1555 Václavu Havránkovi z Rybího(erb vlevo), jehož manželkou byla Jana z Manova.

Vilém Havránek vložil 1560 Dobročkovice a pusté Knihnice Záviši z Víckova, jenž 1580 přikoupil od Jabuka Pacáka z Pačlavic díl Dobročkovic, ale r.1569 odkázal ves svému synovci Přemkovi z Víckova. Dobročkovice pak sdílely osudy Nových Zámků.

Fara byla r.1611 katolická, zaniká však za 30leté války. Roku 1584 byl uzavřen zdejší bratrský sbor. Roku 1671 patří Dobročkovice do Milonického panství. Od roku 1780 až do konce patrimoniální správy do panství bučovického. Roku 1846 tu byla škola, filiální kostel Všech svatých a hostinec.

erb Václava Havránka z Rybího

Od druhé poloviny 19. st. se začali v obci uplatňovat vedle zemědělců i řemeslníci a dělníci. V roce 1895 bylo zde 16 pololáníků, 15 držitelů čtvrtlánů a 25 domácích tkalců. JZD bylo založeno v roce 1953. Po dočasné krizi po dvou letech obnoveno. V roce 1965 v zemědělství pracovalo 140 obyvatel, v průmyslu v okrese 41, mimo okres 46 osob.

V roce 1904 byl založen spořitelní a záložní spolek. O rok později byla postavena silnice a v roce 1928 elektrická síť. V 60. letech byla zahájena autobusová doprava.

Za první republiky byla nejsilnější strana lidová. Sociálně demokratická založena v roce 1924 a komunistická 1945.

Vedle hasičského sboru od roku 1898 se tu vyvíjela činnost Hospodářská besídka od roku 1911. Dobročkovice se dočkaly osvobození 30. dubna 1945.

V Dobročkovicích se narodil regionální historik J.V.Pokorný

Archeologické nálezy v obci:

Rok 1927 - 1928

Při vyvážení hlíny od nové fary přišli dělníci, kteří zde pracovali, na množství popelnic. Byly to vlastně střepiny popelnic a kachel s erby bývalých pánů z Dobročkovic. Směrem ke kostelu byla odkryta klenutá chodba, která asi po dvou metrech je zasypaná. Odborníci odhadují stáří popelnic asi na 300 let. Ani jedna popelnice nebyla vykopána celá.

Osvobození obce:

Rok 1945

V dubnu r. 1945 se fronta blížila stále blížeji k naší vesnici a 28. dubna se již ozvala kulometná střelba od Uhřic. V neděli 29. dubna se k nám dostala zpráva, že Sověti jsou již v Nesovicích. Ze Snovídek postupovala rumunská jízda. K 5. hodině se ukázali první rumunští vojáci na polní trati zvané Borky. Ti také osvobodili naši obec. V noci se urputně bojovalo.

Fronta se posunovala k Nemochovicím a ve směru na Boří, kde bylo německé dělostřelectvo. Během boje padlo do naší vesnice asi 28 granátů. Většinou padly do zahrad a nenadělaly větších škod. Obětí na civilním obyvatelstvu nebylo. Když vojáci první linie opustili naši vesnici leželo na bojišti 5 rumunských vojínů a 1 poddůstojník. K večeru 1. máje byli ve společné rakvi na místním hřbitově pohřbeni.

Zajímavost obce - Proč se Dobročkovicím říká ,,Na volkách"?

Zápis v obecní kronice:

Bylo to v roce 1665 - tehda k panství Nové Zámky u Bučovic patřily tyto obce: Dobročkovice, Nesovice, Letošov, Milonice a pustá ves Rošťoutky. Majitelkou panství Nových Zámků byla Dorota Kateřina Šlezvicko - holštýnská. Po třicetileté válce a vpádu Turků na  Moravu byla země zpustošena a vykradena. Daně nejdříve platili jen poddaní, ale ti byli tak zbídačeni, že císařství nařídilo rozepsat daně i na vrchnost, neb na robotním lidu již nebylo čeho si vzít.

Proto majitelka panství se chtěla břemena daní zbavit a uvrhnout jej na poddané. Pozvala k sobě rychtáře z Dobročkovic, kde měla nejšpatnější kus pole z celého svého panství zvané Kopanice, o výměře asi 16 ha. Dalo se na něm pracovati jen ručně motykami nebo rýči. Rychtář byl člověk světem projitý, na vojně odsloužil tři kapitulace, to je asi 15 let. Jediný z obce uměl psát a číst a nejlépe znal bídu dělného lidu. Nařídila mu, aby na neděli po mši sv. svolal do krčmy poddané a dodala: ,,Chci si s nimi promluvit o pozemku Kopanice a jim jej darovati, když za mne převezmou placení daní. Mám za to, že tak s radostí učiní, když jim chci takové dobro prokázati. "Rychtář hned poznal, kam paní Dorota má namířeno. Obešel poddané a každému hned hlásil: ,,Na nic nepřistupujte a nic paní Dorotě nepodepisujte, neboť pozemek nestojí za to. Výše daně by byla na vás veliká a tím byste sebe a ještě i vaše děti zbídačili."

V neděli v 10 hodin zastavil povoz před dobročkovskou krčmou a vystoupil písař, paní Dorota s nejstarší dcerou. Rychtář je uvedl do krčmy a posadil za stůl, kde sedával on a jeho konšelé. Když se poddaní sešli, paní Dorota povstala, všichni přítomníc smekli, přeměřila přítomné svým ostrým okem řka: ,,Moji poddaní, vím, že po těchto válkách velmi strádáte. Proto jsem se rozhodla vám ulehčit a přenechati vám pozemek Kopanice, když za mne převezmete trvale platit i za mne daň z Nových Zámků. Vyjádřete se zdali příjmáte nebo ne." Rychtář povstal a znovu se tázal přítomných, zda jsou pro, či proti. Krčmou zaburácelo ,,né". ,,Ptám se vás podruhé." Opět stejné ,,né". ,,Ptám se vás potřetí, jestli ano, či ne." I tentokrát byla stejná odpověď. To paní Dorotu velmi rozhněvalo a zplna hrdla zakřičela: ,,Voli jste a volama zůstanete!" Jak rychle přijela, tak zase rychle odjela, ale přezdisko pro její výrok až dodnešní doby obci i občanům zůstalo: Na volkách nebo dobročkovští voli.

Nahoru

Aktuálně
Přístupnost
O webu